Výkecy Masochistického Uke; 01
Mluvení... nevím, zda je potřebné pro vyjádření mých pocitů, avšak na slovech a jejich významech jest postavena veškerá komunikace v tomto světě, mezi lidmi, kterými pohrdám.
Život je vždy svým způsobem zvláštní - každý tvor je unikát a každý má právo an to samé, co mají ostatní. v tomto uspěchaném světě se na to nemyslí. Hlavní je vlastnění nejnovější počítačové hry a co nejrychlejší internetové připojení v kombinaci s dostatkem alkoholu a možností, kdy se zpít, či zhulit, dle přání, takřka k smrti.
občas si říkám- je zde pro nás vůbec místo?
Pro ty, co se vzepřeli tomu, co se očekává, tomu, žít jako ostatní. je tu místo pro ty, kteří obětovali svůj vlastní život, svou duši, aby ostatním dali umění? Aby dali jiným kus sebe samotného?
Nejspíš ne - pak vzniká otázka, proč tu sjem já. Proč píši, když má slova nebudou čtena a ani oceněna.
Být pro přátele, nejspíše další argument, jež by mi tento svět předložil, avšak co jsou přátelé a dle čeho se definuje tento pojem? Jak zařadit člověka, mezi přítele, kdyžs e vaše podstata té lidské štítí s naží se jí nebýt? Když opovrhujete vším a všemi, jedinou vaší touhou je být neviditelný a přinejhorším sledovat z povzdálí bakterie a jejich vyrovnávání se ze životem? Tím životem, terý jim byl přidělen tak krátký?
Můj život je založen na pochybách. Ne o sobě samém, ale o světě kolem mě... ve svém vlastním nitru jsem sám dokonalým, jakkoliv tím pojmem opovrhuji. Já sjem dokonalým a skvělím, za hradbou nepřístupného, fialového dítěte, protože nejsem člověkem a nedám se tak nazývat.
Jsem.. tvorem,. psychopatem, sadistou libujícím si v utrpení jiných, ale ne člověkem. Tím jsem přestal být před lety, když jsem se rozdělil na dvě části a to, co mi bránilo vstupovat do zákoutí své fantasie jsem odvrhnul a nechal v nitru vzniknout novou bytost, avšak to je jiný příběh a proto by mé povídky čteny být neměly.
Povídky totiž vždy patří především čtenáři.
A nyní bych se měl učit, ab má existence ve světě opomíjejícího lidstva byla snesitelnější.. pak omluvte mne, snad se brzy setkáme.
Váš Daisuke, Nejvulgárnější z vulgárních
Komentáře
Přehled komentářů
wau. Osobně jsem názoru, že již dávno se nacházíme v jistém partu psané apokalypsy, ale nikdo netuší, jak daleko jsme již zašli - avšak chybí nám už jenom označení, čísla na rukou a čele k tomu, aby mohl přijít ďábel a o 1000 let se opět vrátil *jediná část svatého písma je opravdu apokalypsa. Beztak jsme z toho všichni tupí*. Nesouhlasím s názorem, že se dá "žít pro přátele" a jsem ráda, že se shodnem. V mnoha směrech, tomu věř. Snad ve všech...
Jaktak jdu si na blog a koukáám, Daie jsem dlooouho neviděla napsat tak ´dlouhej komentář" :D přímo fascinující, a že zrovna mě xD *poctěná*
Jo, všechno to upadá, ani net mě již nebaví, není tady pomalu co dělat. Když jsem tady, pořád na něco čekám a když to přijde, tak nic. A tak jdu spát a jíst a spát a jíst a dokola.... opravdu život, jak má být, žejo.
:D Normálně, ty se to jméno i naučíš ^^ paráda. Již dlouho jsem tu pŕezdívku chtěla změnit, ale nikdy mě nenapadlo nic, co by ji vlastně mohlo dokonale nahradit, jako tvoji "Mandosku"..... kdybych měla alespoň inspiraci, možná bych začala něco psát, kreslit, cokoliv...
no way
(Sierra-san, 15. 2. 2010 21:14)