Recenze: Sraz 27.02.2010
1. 3. 2010
PLÁN
9:30 - 12:00
Ikea - snídaně; Avion shoping Park
12:00 až do konce (16:00 - 18:00)
Oběd v restauraci; Vaňkovka; Centrum Brna - procházka; 4ajovna (případně v případě velkého hladu návštěva u Asiatů)
Ikea - snídaně; Avion shoping Park
12:00 až do konce (16:00 - 18:00)
Oběd v restauraci; Vaňkovka; Centrum Brna - procházka; 4ajovna (případně v případě velkého hladu návštěva u Asiatů)
OSAZENSTVO
Ludwig
Mana
Daisuke
(MinoRu)
Mana
Daisuke
(MinoRu)
OBECNÉ ZHRNUTÍ DNE
Sraz
započal brzy ráno, kolem půl osmé, kdy do vlaku za mnou nastoupila
Mana. Trvalo nám půl hodiny, než jsme společně dorazili líným osobákem
do Brna, mezí čímž jsme stihli probrat nejrůznější témata - od
nepovedeného barvení vlasů až po hru na "největšího metalistu všech
dob, jež umřel po elektrickém zásahu od ohřívací deky, nyní je duchem,
zpívá s Marlinem Mansonem a díky Kosmodisku mu jsou vidět záda… značka:
Milujeme Teleshoping*
Celkově to byla velice zajímavá cesta…
První půlhodinu v brně jsme strávili naháněním jídla do mého žaludku a v případě Many několika kouřových přestávek… Nakonec jsme zakotvili u nějakých dobrých buchtiček…
Další člen životaničitelské sekty šílenců přijel kolem tři čtvrtě na devět?, poté jsme se pohodlně usadili na vlakovém nádraží, pokoušelis e rozprávět a neunudit se k smrti čekáním na posledního ohlášeného člena, který tam měl v devět přijet.
Jelikož, jak jsme brzy zjistili, MinoRu je cvok, který nedokáže najít na mobilu tlačítko zapnout a neví, co jsou to hodiny, nakonec jsme byli jen ve třech a ztratili hodinu tím, že jsme se MinoRuovi pokoušeli dovolat a naháněli jsme ho po Vaňkovce a vlakáči. Myslím, že příště ho už nepozvu.
Kolem desáté hodiny jsme tedy zklamní a unadávaní k smrti nastoupili do autobusu k Avion Shoping Parku. Prolezli jsme celou IKEU *zamiloval se do jednoho stínidla, takže musí donutit rodiče zasponzorovat*, znechutili mého semeho nucením čuchat vonné svíčky, jež jsme s Manou obdivovali, a nasnídali se *překonal se a s chutí snědl medovník i šopský salát s rohlíkem. Kam to dával, je mu dodnes záhadou*
Po IKEI následovala procházka po ElektroWorldu, kde jsme se asi nejdéle zdrželi u televizí, drátů a pak miniaturních žehliček na vlasy. Myslím, že Yoshiki velice obdivoval tamější sbírku pánviček.
Návštěva v samotném Avionu byla vcelku krátká, ale nedá se říct, že by byla o to víc nudná. Fotil jsem. Takže jsem se musel obrnit trpělivostí proti focením odolávajícího davu čítajícího dvě osoby *čtěte pokusné králíky*, kteří tuto mou velmi oblíbenou činnost nemají příliš v lásce. Ale slíbil jsem jim, že vyretušuju, co se dá.
*miluje svůj photoshop*
Po konci prohlídky *děsivě nás boleli nohy* jsme se busem dostali zpět před Vaňkovku. Byli jsme chvilku v ní, ale podstatný čas jsme strávili tím, že jsme byli venku a alespoň já se spokojeně vyhříval v prvních jarních paprscích.
Pak jsme se šli podívat do města, zakotvili jsme na náměstí, jehož jméno si nevybavuji, jelikož mi je nikdo neřekl, a pozorovali výlohu McDonaldu.
Tam jsme posečkali až do doby, než musela Mana odjet (to, že se vrátili k vlakáči a dovedli ji k vlaku nemusí popisovat)
Tímto byl sraz ukončen *úsměv*
Celkově to byla velice zajímavá cesta…
První půlhodinu v brně jsme strávili naháněním jídla do mého žaludku a v případě Many několika kouřových přestávek… Nakonec jsme zakotvili u nějakých dobrých buchtiček…
Další člen životaničitelské sekty šílenců přijel kolem tři čtvrtě na devět?, poté jsme se pohodlně usadili na vlakovém nádraží, pokoušelis e rozprávět a neunudit se k smrti čekáním na posledního ohlášeného člena, který tam měl v devět přijet.
Jelikož, jak jsme brzy zjistili, MinoRu je cvok, který nedokáže najít na mobilu tlačítko zapnout a neví, co jsou to hodiny, nakonec jsme byli jen ve třech a ztratili hodinu tím, že jsme se MinoRuovi pokoušeli dovolat a naháněli jsme ho po Vaňkovce a vlakáči. Myslím, že příště ho už nepozvu.
Kolem desáté hodiny jsme tedy zklamní a unadávaní k smrti nastoupili do autobusu k Avion Shoping Parku. Prolezli jsme celou IKEU *zamiloval se do jednoho stínidla, takže musí donutit rodiče zasponzorovat*, znechutili mého semeho nucením čuchat vonné svíčky, jež jsme s Manou obdivovali, a nasnídali se *překonal se a s chutí snědl medovník i šopský salát s rohlíkem. Kam to dával, je mu dodnes záhadou*
Po IKEI následovala procházka po ElektroWorldu, kde jsme se asi nejdéle zdrželi u televizí, drátů a pak miniaturních žehliček na vlasy. Myslím, že Yoshiki velice obdivoval tamější sbírku pánviček.
Návštěva v samotném Avionu byla vcelku krátká, ale nedá se říct, že by byla o to víc nudná. Fotil jsem. Takže jsem se musel obrnit trpělivostí proti focením odolávajícího davu čítajícího dvě osoby *čtěte pokusné králíky*, kteří tuto mou velmi oblíbenou činnost nemají příliš v lásce. Ale slíbil jsem jim, že vyretušuju, co se dá.
*miluje svůj photoshop*
Po konci prohlídky *děsivě nás boleli nohy* jsme se busem dostali zpět před Vaňkovku. Byli jsme chvilku v ní, ale podstatný čas jsme strávili tím, že jsme byli venku a alespoň já se spokojeně vyhříval v prvních jarních paprscích.
Pak jsme se šli podívat do města, zakotvili jsme na náměstí, jehož jméno si nevybavuji, jelikož mi je nikdo neřekl, a pozorovali výlohu McDonaldu.
Tam jsme posečkali až do doby, než musela Mana odjet (to, že se vrátili k vlakáči a dovedli ji k vlaku nemusí popisovat)
Tímto byl sraz ukončen *úsměv*
FOTOGALERIE

MANA-SAMA
Jedna
z mích nejlepších kamarádek, které v této době mám. Chodí do vedlejší
třídy, do stejného ročníku. Miluje anime, yaoi, bishies a narozdíl ode
mne Dir en Grey

LUDWIG
Druhý
ze zoufalých človíčků jež jsem fotil. Zbožňuje Terua a nejspíš má ve
sklepě nachystané pouta a řetězy na Kamija, aby mu neutekl, až si ho
chytí.

DAISUKE
Psychopatický blázen zahleděný do fialové a autor většiny fotek. Mimochodem vlastní tento blog.
MOMENTKY

Ludwig vybírající nějaké ty káblíky xD

Nuda na zastávce *Mana asi o něčem sní*

Nazval bych to pokusem o umělecké stvárnění krásy Many...

Pohled na mé bříško... ale v původním záběru tam hlavně měly být ty přesky xDDD

Typické foto botiček xP

Mana "póza"

Má oblíbená fotečka Many a semeho

Tak tedy fotečka mne a Many

Pusinkování *smích*

Komentáře
Přehled komentářů
Jouí, poutavá recenze a vtipné fotky. Hlavně ten technař nakonec *kdo vymyslel techno? Holubi! - a nyní následuje ukázka pohybu jejich hlav kávající se na krčku*
To náměstí je Náměstí Svobody
(Helena de Extasy, 29. 5. 2010 13:56)